Romo má sice ještě do poloviny října čas, aby připravilo prodej nepotřebných nemovitostí, z něhož má zaplatit věřitelům ve vyrovnání třicet procent svých dluhů. Jenomže aby mohl podnik budovy prodat, musí se práva na ně vzdát Česká správa sociálního zabezpečení, která je má v zástavě. Ta to odmítá udělat.
"Nevidím budoucnost růžově. Už několikrát to vypadalo, že se podaří situaci Romovky vyřešit, ale nakonec se to vždycky zhatilo," posteskl si odborový předák Jan Wolf. Ředitel podniku Josef Krystek nechce o aktuální situaci v Romo raději vůbec mluvit.
Stanovisko České správy sociálního zabezpečení se nepodařilo získat. "Pracovnice, která má tento problém na starosti, má jednání," uvedla mluvčí úřadu Štěpánka Mikešová.
Nahradit Romo nebude snadné
Na Novojičínsku už se objevují pochybnosti, zda má smysl záchranu Roma, které je v kolapsu už řadu let, prosazovat i za cenu lobbování na ministerstvu.
"Romo má finanční problémy tak dlouho, že je otázka, jestli by nebylo lepší, kdyby firma šla už dřív do konkurzu a následovaly razantní kroky k využití jejích prostor dalšími investory," říká ředitel novojičínského Úřadu práce Jiří Macíček.
"Kdyby Romo zkrachovalo dnes, bude oživení jejich areálu mnohem těžší než dřív, protože Fulnek je pro investory dnes daleko méně atraktivní, než jiná lépe dopravně dostupná města - třeba Kopřivnice - která mají k dispozici průmyslové zóny," míní.
Ve Fulneku a v okolí je dnes asi sedm stovek lidí bez práce, míra nezaměstnanosti je zhruba sedmnáctiprocentní: "Kdyby Romo skončilo, dopad na Fulnek by byl citelný, nezaměstnanost by tu mohla stoupnout o deset až patnáct procent. Ale v rámci celého okresu by to nebylo nijak dramatické," odhaduje ředitel Macíček.
Firmě už dřív stát pomohl
Pokud by Romo opravdu zkrachovalo, vniveč by přišla pomoc, kterou podniku už před časem poskytl stát. Ten tehdy převzal na svá bedra část jeho starých dluhů a loni je se ztrátou prodal soukromé firmě Etos z Vyškova v naději, že investor podnik udrží nad vodou. Bez úspěšného vyrovnání by ale všechny tyto plány padly.
"Ještě máme do poloviny října čas, ale mám-li být upřímný, už na záchranu moc nevěřím," říká odborář Jan Wolf.
Fulnecké Romo stále neuniklo hrozbě bankrotu. Soudem povolené vyrovnání totiž blokuje jeho největší věřitel - Česká správa sociálního zabezpečení. Ta loni s vyrovnáním souhlasila a přihlásila do něj pohledávku 64 milionů korun. Teď ale odmítá uvolnit zástavy, které má na majetku podniku.
Romo tak nemůže prodávat nemovitosti, aby mělo z čeho věřitelům zaplatit. To ovšem komplikuje nejen situaci fulnecké firmy Romo, ale zdržuje to i oživení výroby a vznik nových pracovních míst.
"Kdybychom mohli majetek prodat, vypořádáme dluhy během dvou měsíců. Se zájemci o nemovitosti jsme domluvení, smlouvy jsou připravené k podpisu, prodeji brání jen zástavy," tvrdí ředitel Romo Josef Krystek.
O dvě největší tovární haly, které Romo opustilo, mají zájem tři firmy - turecká, holandská a česká, všechny tu chtějí vyrábět. Práci by tam zřejmě našlo nejméně dvě stě nových lidí.
Úředníci sociální správy jsou vůči firmě Romo zřejmě tak neústupní proto, že ještě loni, když podnik usiloval o vyrovnání, jeho dluhy rostly. Kromě starých dluhů, které sociální správa uplatňuje ve vyrovnání, má tak vůči fulnecké firmě ještě další novou pětimilionovou pohledávku.
Tu je však připraven splatit majitel Romo, vyškovský podnikatel Miroslav Vymazal, hned poté, co sociální správa uvolní zástavy a soud bude moci vyrovnání s věřiteli potvrdit.
Pokud plán na vyrovnání selže, hrozí firmě Romo bankrot. Věřitelé by pak zřejmě dostali ze svých pohledávek mnohem méně než třicet procent, které jim zaručuje vyrovnání.
